Povídání s Václavem Fialou

Dobrý den, Václave, můžeme na tebe mít pár otázek? 

Určitě, budu rád.

Pověz nám, jak ses vlastně dostal k práci učitele? 

Bylo to úplnou náhodou, hned po absolvování prvního vysokoškolského studia. Převzal jsem po svém šéfovi v zaměstnání jeho externí úvazek na průmyslovce. Přitom jsem byl jen o 3 roky starší než většina studentů nástavbového studia. A ani od studentů denního studia jsem neměl velký věkový odstup. Byla to opravdu zajímavá životní škola a rád na ni vzpomínám.

Na čem si zakládáš při své výuce fyziky a chemie?

Preferuji především jejich experimentální část. Také proto bylo moje dočasné působení na základní škole před pár lety většinou žáků vítáno. Je ale pravdou, že už nemám nervy dělat namísto učitele krotitele zvěře. Srovnávám-li poměry na školách, tak žáků majících vážný zájem o přírodní vědy ubývá a udržování pořádku i kázně v kolektivu dá více práce než dříve.

Zajímá nás i tvoje soukromí, odhalíš nám něco více o sobě?

Obecně zůstávám stálým optimistou i sportovně aktivním jedincem. Letadla ani motocykly jsem ještě neopustil a proháním je co nejčastěji. Spolehlivě mne dokáží naštvat bubáci všech věkových kategorií. Věčně si na něco stěžující, ale přitom líní něco se svým pasivním životem udělat. 

Moc děkujeme. Přejeme hodně spokojených studentů!

Děkuji. I já držím projektu palce.