Povídáme si s Olgou Sýkorovou
Ahoj Olgo, máme pro tebe pár otázek, uděláš si na nás chvilku?
No samozřejmě, jsem tu jen pro vás!
Začněme tvým lektorováním. Proč učíš zrovna matematiku a angličtinu? Co tě k nim nasměrovalo?
Angličtina se mně líbí po zvukové stránce. Je to jako kdybyste poslouchali hudbu. Když jsem s angličtinou začínala, měli jsme skvělou učitelku, která ve mně tento vztah prohlubovala.
Matematika byla jediným předmětem, na který jsem se nemusela nijak moc připravovat. Vše logicky zapadá do sebe, je to krása. Problém je, že když to samé očekávám v životě, bývám často zklamaná.
Proč si myslíš, že je dobré umět zrovna tyto dva předměty?
Dorozumíte se v cizině, čtete zprávy ze zahraničí dříve, než je někdo přeloží (pokud vůbec). Sledujete filmy bez titulků, slyšíte původní hlas herce. Najdete si dobré zaměstnání, nabídnete svoji práci, například knihu nebo výrobek, za hranice.
Matematika není o tom, jestli někdy v životě použiji nebo nepoužiji nějaký vzorec. Je to schopnost logického a kritického myšlení, které vám zůstane. Nebudete ovcí, ale originálem s jasným myšlením. Matematiku využijete v technických a ekonomických profesích.
Na čem si při své výuce zakládáš?
Srozumitelnost, pracovitost, dobrá atmosféra, důvěra a cíl.
Máš nějakou vlastní zkušenost, jak ses učila věci, které ti nešly?
Barevné tužky a pastelky všeho druhu. Látku, kterou jsem se měla naučit, jsem si rozdělovala do menších nějak souvisejících částí. Ty jsem pak zase logicky skládala do celku. Takové podmnožiny. Nešlo mně učení se zpaměti, třeba básně. U toho jsem vypadala podobně jako Jiří Sovák ve filmu Marečku, podejte mi pero.
Děláš nebo umíš dobře nějakou věc, kterou ti ostatní závidí?
Jsou věci, ve kterých jsem dobrá, ale byla bych nerada, kdyby se někdo při pohledu na mě stravoval závistí. Stejně tak nikomu nezávidím jeho schopnosti, ale těším se z nich. Každý dostal do vínku něco, v čem je dobrý. Musí to v sobě objevit a rozvíjet ve prospěch sebe i ostatních.
To je určitě pravda. Teď nám řekni, co je tvůj největší koníček a jak ses k němu dostala?
Tvůrčí psaní sci-fi. Příběhy jsem psala už jako čtyřletá, kdy jsem ještě oficiálně neuměla psát. Tu úpravu byste ale vidět nechtěli. Byla to fantastická dobrodružství našeho papouška Sirky v knížce Rozum do hrsti. Momentálně mám rozepsaný příběh o cestování časem.
To je opravdu báječné. Rádi bychom si vše přečetli! Mělas jako dítě nějaké zvíře a chováš dnes nějakého domácího mazlíčka?
Měli jsme kanárky, papoušky, kočku a psy, později jsem chodila ke koním. Teď máme slepice (každá má jméno), kocoura, včely, papouška a ryby. A zase chodím ke koním. U všech těchto zvířat mě nejvíc zajímala komunikace s nimi. Jak nás vidí? Jak nám rozumí? Jak funguje, když se naučím napodobit některý jejich zvuk nebo gesto? Okamžitě se toho chytí, jako když se třeba Španěl potěší, když se naučíte pár slov španělsky a zkoušíte to na něm. Je to fascinující. Jak bychom chtěli komunikovat s mimozemšťany, když se nedorozumíme ani s vlastními domácími zvířaty?
Kdybys teď mohla vyrazit za kulturou, které 3 věci by sis chtěla užít jako první?
Šla bych do barokního zámku. Tedy, mám-li zmínit tři věci, tak do tří barokních zámků. Brala bych i renesanci.
Cos v posledním roce četla a podle čeho si vybíráš knížky?
Jane Austenová: Sanditon; Co nevíte o slepicích, Bernard Goldberg: Bias (= kniha Jak novináři manipulují v angličtině). Knihy musí být o něčem a musí končit dobře.
Co tě spolehlivě rozesměje?
Židovské vtipy, zvířata.
Co tě spolehlivě naštve?
Zneužívání moci.
Jak zní tvé motto či oblíbený citát?
„Bože, dej mi vytrvalost, abych překonal věci, které změnit nemohu, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi moudrost, abych tyto věci dokázal rozlišit.“ — Aischylos starověký aténský dramatik -525 – -456 př. n. l.