Popovídali jsme si s Luckou Kohutovou

Zajímá vás, jaké je Lucčino životní motto? Pak určitě čtěte dál!
Lucie Kohutová
Sciolektorka

Ahoj Lucko, máš na nás chvilku?

Jasně, určitě!

Dokázala bys nám vysvětlit, proč učíš zrovna matematiku a češtinu a co tě k nim nasměrovalo?

Vztah k matematice jsem si vypěstovala díky vyučujícím tohoto předmětu na střední škole. Proto chci s nadšením přistupovat také ke svým žákům, aby i oni získali z výuky matematiky nezapomenutelné zážitky (jenom v dobrém 😊). A co se týká češtiny, jedná se o náš národní jazyk. Někteří říkají, že mnohá jazyková pravidla by měla být zrušena pro svou přílišnou náročnost. Já si myslím, že jsme kultivovaný národ s určitou jazykovou úrovní, která našemu projevu dodává patřičnou kulturu. Pojďme si raději rozebrat krásy našeho jazyka a zjistit, v čem spočívá jeho výjimečnost 😊

Na čem si při své výuce zakládáš?

Na respektu. Respektuji své žáky jako jedinečné osobnosti. Chci jim dát možnost se vyjádřit dle jejich potřeb a možností. Vedu je však k respektu také z jejich strany. A to nejen vůči své osobě, ale i vůči spolužákům a dalším lidem z blízkého okolí.

Naučila ses někdy něco, co ti přišlo zdánlivě zbytečné, ale po čase jsi takovou znalost či dovednost ocenila?

Naslouchat. Vždy jsem raději mluvila a aktivně vedla rozhovory, než abych naslouchala druhým. Zejména v profesi učitele je to však potřeba. A stále se učím.

Co ti nejvíce pomáhalo v učení, zvlášť pokud ses měla učit něco, co ti nešlo?

Chodit, chodit, chodit pořád dokola. S knížkou nebo sešitem v ruce.

Když jsi musela chodit do školy, bylo něco, co ti na ní vadilo? 

Byla daleko od domu, takže jsem musela brzy vstávat 😊

Prozradíš nám, co ti ve škole opravdu nešlo a co tě nebavilo?

Šlo mi všechno, což se ukázalo být velkou překážkou při výběru zaměření dalšího studia. Nebavily mě většinou předměty, jejichž vyučující si nedokázali získat respekt žáků a předat látku poutavým způsobem.

Děláš nebo umíš dobře nějakou věc, kterou ti ostatní závidí?

Kolegyně z fakulty říkají, že jsem dobrý organizátor a umím komunikovat s lidmi. Myslím si, že mají pravdu 😊. Ale nevím, jestli mi to závidí, občas to stojí mnoho času a energie.

Co je tvůj největší koníček a jak ses k němu dostala?

Za svůj největší koníček považuji karetní sport bridž, k němuž jsem se dostala v 1. ročníku osmiletého gymnázia a který významně ovlivnil můj život. Kamarádka a spolužačka nastoupila do kroužku o rok dříve a nalákala mě. Nejdéle se ale věnuji hře na klavír. Absolvovala jsem přípravku a dva kompletní cykly v základní umělecké škole.

Co ty a sport, jak se spolu kamarádíte?

Jsem spíše pasivní sportovec, mé pokusy o aktivní sportování většinou končily rukama v dlaze k velké nelibosti mé klavírní paní učitelky. Sleduji tenis, hokej a sem tam mrknu na fotbal a přečtu si o kauzách s ním spojených.

Mělas jako dítě nějaké zvíře a chováš dnes nějakého domácího mazlíčka?

Měli jsme psy – rhodéského ridgebacka Rustyho, fenku lhasa apso Biancu a dnes je mazlíčkem rodičů německý ovčák Argo. Z větších plemen mám poměrně respekt a nerada se nechávám olizovat 😊. Když jsem byla malá, tak jsme chovali také rybičky v akváriu. Ale to nebyl příliš velký úspěch.

Kdybys teď mohla vyrazit za kulturou, které 3 věci bys chtěla vidět jako první?

Šla bych do kina (i když to není kultura v pravém slova smyslu 😊) na nějakou premiéru. Koupila bych si velkou colu a nachos s omáčkami, které bych velmi potichu chroupala během filmu, abych nerušila další diváky 😊. Od loňského roku stále čekám na muzikál Čarodějka a moc ráda bych také navštívila Národní muzeum.

Cos četla v posledním roce a podle čeho si vybíráš knížky?

Četla jsem mnoho knih, zejména odborných, které souvisí s mým studiem (např. s pedagogickou nebo psychologickou tematikou). Kromě toho ráda sáhnu po kvalitním thrilleru nebo duchařině, baví mě ale i knížky pro mladší čtenáře (naštěstí – vzhledem k mému studijnímu a profesnímu zaměření 😊).

Jaká jsou tvá 3 nejoblíbenější jídla a které z nich umíš uvařit?

V poslední době jsem přišla na chuť asijské kuchyni a ráda si dám thajské červené kari nebo sushi. Nedám ale dopustit ani na českou kuchyni, kterou si ráda uvařím sama – např. omáčky (rajská, svíčková).

Je něco, co tě spolehlivě rozesměje?

Jakub Prachař a Vojta Kotek v show Máme rádi Česko.

Je něco, co tě spolehlivě naštve?

Když někdo nedodrží dohodu.

Jak zní tvé životní motto či oblíbený citát?

Na ledničce mám pověšeno: „Dnes je nejkrásnější den mého života.“

Řekni nám něco o svém nejlepším učiteli v životě?

Pamatuji si na paní učitelku ze 3. třídy, která byla velmi rázná a přísná. Přesto jsme na konci školního roku měli slzy v očích, když nám oznámila, že už s námi nebude pokračovat. Od té doby si pamatuji, že učitel „správňák“ si může dovolit občas i zvednout hlas nebo se pořádně rozzuřit, pokud si předtím získal důvěru svých žáků.

A závěrečná otázka: Kdybys mohla, co bys změnila jako ministryně školství?

Podpořila bych začínající učitele a poskytla studentům pedagogických fakult nějaká vodítka, jak se vypořádat s byrokracií, která je zahltí při nástupu do praxe.

Moc děkujeme za tvůj čas, dozvěděli jsme se o tobě spoustu zajímavého.

Bylo mi potěšením.